ASSASSINS CREED SYNDICATE
Nasněžilo, sníh roztál, teplota vzrostla, opálili jsme si šunky a zase se ochladilo. To znamená, že už zase uběhnul skoro rok a než přijde zima, někdo po nás hodí dalším dílem Assassina. Minulý rok Unity nesklidilo takový obdiv, kdy by lidi házeli bankovky do oken Ubisoftu a ženský si rozkročmo sedali na přední skla skůtrů vývojářů. Místo toho Unity dokázalo pěkně vyděsit pár tisícovek lidí, když některé z postav zmizela textura ksichtu, a i když řada patchů napravila problém mizejících textur, neexistuje nic, co by mi dokázalo ten obraz vymazat z hlavy. Hold s novým enginem, navíc použitým v prvním dílu, kde se autoři nemuseli starat o chod i na starších konzolích, přišlo kromě spousty nových možností další spousta problémů.
V říjnu nás ale čeká další díl s podtitulem Syndicate, a i když kolem něj není taková vlna pozdvižení jako u Unity, osobně na něj sázím víc. Proč? Jednou z věcí, která by už mohla být v pohodě, je právě technická stránka hry. Unity sice vyšlo před rokem, ale na Syndicate se už pracuje dohromady dva roky. Navíc se už v téhle sérii několikrát stalo, že se přišlo s něčím novým, co zas tak moc nefungovalo a v dalším díle se teprve ukázal plný potenciál.
Třeba ve třetím (a podle mě možná i v nejodfláknutějším) díle jsme se poprvé dočkali parkour pohybu po vegetaci, která ale byla dost kostrbatá a Connor Kenway mi ve větvích víc než indiána připomínal postřeleného orangutana po obrně s poruchou orientace v prostoru. V Black Flag zůstala technologie stejná, ale najednou mi připadala jaksi plynulejší, asi jako při druhém sexu, když už tak nějak víte, co kam patří.
Zpátky ale k Syndicate. Opět se oproti Unity přehoupneme o trochu do budoucnosti, přesněji do roku 1868, tedy přímo do průmyslové revoluce v samém středobodu vesmíru, apendixu Evropy a centru teplého piva a ošklivých holek – v Londýně. Hlavním problémem té doby byl markantní propad mezi pracující dělnickou chudinou (tedy hašašíny) a nepracujícími a automaticky bohatými šlechtici a dědici impérií (tedy templáři). Titul syndikát tak naráží na spolek dělnických profesí, které v tomto případě mají jasný cíl zničit templáře. Osobně bych se chtěl už taky v sérii dostat i k jiné myšlence, než jen neustálého pošťuchování v rámci jedné ze dvou stran, které ani po staletích nikam nevede.
Protože u Unity se od plotny ozvalo pár feministek, jaktože v multiplayeru nejsou žádné hratelné postavy ženského pohlaví a že to teda ne, rozhodli se chlapci z Ubisoftu vyhovět jejich přání a multiplayer dali úplně pryč, za což mají můj obdiv, protože takhle jednoduše zavřít ústa feministce je možná ještě náročnější úkol, než nepřivézt si z Maďarska na podvozku imigranta. Aby se teda nakonec ve hře objevil alespoň nějaký ženský element, dostanou se nám do ruky tentokrát dvě hlavní postavy a to sourozenci Jacob a Evie Fryeovi.
Jacob má být typický pán v klobouku s klasickou britskou horkokrevnou náturou, takže mu stačí naservírovat čaj tři minuty po páté, aby vypěnil. Jeho herní styl bude tedy přímočarejší a zároveň více brutální. Tvůrci se dušují, že přepracovali soubojový systém, ve kterém budou hromadná zakončovací komba, ve kterých si Jacob dost pohraje se svým kukri nožem, což je něco jako kratší mačeta ve tvaru rozšlápnutého banánu. Dalším super věcičkou má být vystřelovací hák, který je úplně žhavou novinkou ve stájích Ubisoftu a vůbec se tvůrci nenechali inspirovat z Just Cause, nebo že by si snad dovolili něco okopírovat z Dying Light. Chraň bůh.
Evie naopak má být tichošlápek. S tou teprve dostaneme zpátky ke stealth přístupu, čemuž jí pomáhá nejen stoprocentní maskování v davu (hold je to typická britská šedá myš), ale také dobrá znalost nožů. V reálu to znamená, že má lepší přesnost házení než Jacob, což ještě docela chápu (od posledního mého pokusu o hod shurikenem mám pěknou jizvu pod kolenem), ale dokáže také u sebe nést větší zásobu nožů, což je naprosto logický fakt, protože čím lépe umíš s nožem, tim víc jich uneseš, že jo. Proto chudáci kuchaři z kantýny jsou rádi, že za sebou na provázku táhnout jednu vystřelovací rybičku, zatímco Pohlreich může v báglu mít tolik nožů, že jima dokáže udělat radost celé hitlerjungen.
Každopádně tvůrci slibují, že se mezi charaktery bude moct během některých misí přepínat, což je samozřejmě taky úplná novinka, o které nikdo ani v dalekém Rockstaru doposud neslyšel. I tak budeme většinu času civět na záda Jacobovi a obdivovat křivky Evie sotva jen čtvrtinu hry.
Mise mají projít také revitalizací a to zejména co se týče možností, jak je projít. Pryč s lineárními úkoly a nechme hráči trochu prostoru. Aby se ale necítil ve velkém Londýně ztracený, na začátku každé mise se ukáže několik návrhů, jak ji projít. To mi přijde, jako kdyby nás tedy v minulých dílech tvůrci vedli za ručičku a teď se rozhodlinás tentokrát za tu ruku vláčet ksichtem v blátě, ale budeme si moct vybrat, jakou louží nás vlastně protáhnou.
Oproti revoluční Francii jsme zas o technologický krok napřed, takže ke koním se přidávají kočáry, v nichž budeme závodit napříč londýnskými ulicemi, a vlaky, jejichž střechy sehrají svou typickou roli pro střety nablízko. Navíc, i když se to zdá nehumánní, přibude možnost zastřelit koně, což je podle vývojářů tak důležitá informace, že prostě nesnesla odkladu, protože když zabijete koně, který táhne kočár, kočár se zastaví. Revoluce!
Nějak se mi zdá, že ze série postupně mizí kouzlo nadpřirozena a být hašašínem vlastně není nic jiného, než jakému klubu fandíte. Kde jsou privilegia? Kam zmizela tak mystika okolo celého bratrstva? Snad se tak jednou nedočkáme dílu, kde budou templáři všichni fanoušci z Manchester United. Každopádně Assassins Creed Syndicate vychází již 23. října na konzole nové generace a 19. listopadu na PC.