Hatred
Když se objevil první trailer na Hatred, strhla se masová vlna nevole. Hráči se rozdělili na tři tábory. První hru hned na místě odsoudili. Vždyť se jedná o sadistický terorismus! Druhá vlna přitakávala s první, aby nebyli bráni jako úplní úchyláci. A třetí se na hru těšila. Proč? Možná kvůli bezmoci obyvatel, bezhlavé akční řežbě, která se na nás valí z televizí s kadencí obsahu střev Dejvických obyvatel.
Pravdou ale zůstává, že bezúčelná krutost musí zákonitě vyvolávat jen odpor. I když na druhou stranu proč se teda lidi dívaj na horory ve stylu SAW, hrají všechny ty střílečky, a i když je jim z toho špatně, dočtou až do konce článek o teroristických popravách? Kdoví.
Každopádně i když to nikdo nahlas neřekne, marketingoví specialisté to vědí. Vědí, že každého člověka v jádru sebe sama láká krutost. Vzpomínáte na level v Call of Duty: Modern Warfare 2 s názvem “No Russian”? Pokud ne, jednalo se o level, který se dal přeskočit a v některých zemích byl přímo zakázaný, protože se v něm jako jeden z teroristů chopíte zbraně a vystřílíte letiště. A snad se tohle nedostane k mýmu psychiatrovi, protože by mi zakázal skotské střiky, ale sakra jak mě tenhle level bavil!
Dobrý, představili jsme si teda, proč má být Hatred počinem, jehož hraním mám strávit pár hodin, během kterých bych se stejně dobře mohl dívat se na nepřístupný kanál skrze sousedovic okno. Co ale herní principy? Ty dokážu popsat během jediného odstavce, během jehož psaní ani nestihnu dopít pivo a barmanka dokouřit cigaretu. Prostě běháte po herní lokaci, na kterou se díváte z izometrického pohledu, střílíte na vše, co se hýbe, nebo jeví jiné známky života, a vaším úkolem je zabít daný počet civilistů, abyste se přesunuli do další mapy. Toť vše.
Aby to zas nebyla úplná mozkovou buňku-postrádající jatka, občas se vám do cesty postaví muži zákona, ale brzy zjistíte (asi po vteřině, jestli vám to ale bude trvat déle, tak doporučuji v rámci zachování kvality populace přečíst si návod, jak získat Darwinovu cenu), že umí stejně rychle umírat jako civilisti. Automatický systém uzdravování by byl zbytečným nadržováním masovému vrahovi, takže jediný způsob uzdravení je brutální zabití civilisty zblízka. Sestřih takové popravy napodobuje Manhunta se vším všudy. Občas taky narazíte na vedlejší úkoly alá vyčistěte přístav/hotel/nákupní centrum, protože jen tak se zbavíte sodomy imperialismu a gomory neřesti.
Co si ale zaslouží pochvalu, je fyzika. Jen je ta pochvala asi podobná, jako když dám retardovi hvězdičku za to, že si dokázal zavázat tkaničku, aniž by se jejím plastovým koncem nepíchl do oka. Po výbuchu granátu u zdi, v ní vznikne pěkná díra a odlétající cihly vypadají efektně (což pěkný držkopád na kole taky), ale už není efektivní. Proč sice dokážu udělat sousedům druhý vjezd do garáže (před domem měli zaparkované druhé auto, určitě jsem jim udělal radost), když dalších pět granátů nedokáže zbořit celý dům? To mi přijde nefér. Asi mají základy z materiálu, který by si měli nechat patentovat a prodat společnosti Air Malaysia, aby z něj začali dělat letadla.
Tím jsem vlastně popsal všechno, co ve hře jde. Nechci si hrát na cynika (to mi jde samo), ale kromě rozruchu se jedná o průměrnou střílečku, která naštěstí končí po třech hodinách, co je přesně doba, kdy mě přestala bavit.
VERDIKT
Možná si od tohodle pročinu někdo něco sliboval. Nakonec mi přijde, že ani tvůrci svému projektu tolik nevěřili. A tak hra, která slibovala víc násilí v jedný hře, než jsme kdy viděli ve všech seriálech z produkce HBO, přinesl jen další důvod, kterého se brzy chytne nějaký idiot, co šňupe křídu a strká si do tělních otvorů drobný, aby vystřílel nákupní centrum.