DENÍK MRZUTÉHO HRÁČE #11 HEJTŘI

Jednou k tomu muselo dojít. I já jako věčný nespokojenec a profesionální si stěžovatel na všechno od barvy ponožek po ten divný mrak na jinak modrém nebi, jsem dostal pifku na ostatní hejtry.

Hejt (nechce se mi psát hate, foneticky mi tohle slovo přijde mnohem emočně vybarvenější) má být vyjádřením názoru. Člověk musí umně vzít ten problém, díky kterému mu jen při pomyšlení na něj naskakují opruzeniny na podivných místech, a pohrát si s jeho myšlenkou. Svou vlastní neprůstřelnou logikou tak kompletně zničí význam problému a odpálkuje všechny budoucí opruzovače, co by se snad v budoucnu chtěli neumně navážet do stejného tématu.

Tomu já říkám hejt. Hejt má být spouštěč nasrávacího procesu jen s tím rozdílem, že po jeho vyslovení/napsání/nakreslení na budovu základní školky už není třeba nic dodávat. Na chybu systému už bylo upozorněno a ještě navíc vcelku inteligentním způsobem. Přesně na tomhle systému fungovaly stránky 1000vecicomeserou.cz. Přečtení jakéhokoliv hejtu od nich nevyvolávalo vlnu nasranosti a zloby, ale naopak pocit sounáležitosti s dalšíma lidma, kterým vadí to samé. Vcelku jednoduchý způsob, jak se uvolnit, pokud zrovna máte pravačku v sádře.

Co ale do teď nechápu, je to, že se na těch interneteh vyskytují jedinci, co mají maniakální potřebu zvednout svých ve třinácti letech velmi vyspělých čtyřicet kilo, donést ho před klávesnici a psát lidem do chatů, do komentářů na sociálních sítích a na youtube nenávistné poznámky. A ještě je společnost má tu drzost označovat za hejtry. To, že má někdo potřebu urážet, z něj nedělá hejtra, ale fňukala.

Jejich revírem jsou streamy, fóra a všechny políčka pod nadpisem “Vložte komentář“. Samozřejmostí je jedna gramatická chyba na každé slovo, protože jen tak se pozná, že daný vzkaz napsal pravý yntelegtuál. V čem naopak mají vcelku jasné znalosti, je anatomie člověka. Nejsem policajt, takže je mi fík, kde ve svém mladém věku pochytili povědomí o krajních sexuálních praktikách, i kdyby za to mohl hodný strejda z parku s násadou od koštěte, kterou s mladým hejtrem použil na všechny možné způsoby, jen ne na hraní famfrpálu.

Ať už mají svou sexuální minulost sebekrutější, žádného analfabeta neopravňuje vyvolávat zlo v jinak přátelských kruzích internetu. Nebudu se vymlouvat na Řezníka nebo FattyPillowa a házet na ně odpovědnost za myriády parchantů, kteří se jimi nechali inspirovat. Ani Fatty, ani Řezník ani další mediálně známí pseudoumělci, co vulgarismy propagují násilí, nemůžou za dementní posluchače, co berou jejich slova doslovně. Stejně tak bych mohl obvinit jejich rodiče, že je v dětství málo řezali a moc často nechávali přespávat u strýčka Karla. Podle mě by si správnej mimoň dokázal najít vzor i ve Šmoulech a vynadat sousedce jen kvůli tomu, že vypadá jak Gargamel.

Stejně jako určitě existuje spousta úchyláků, co si neumí představit sex bez kostýmu Pokémona (ten kostým Pikachua ve skříni už mi po těch letech asi bude malej), vzniklo v poslední době taky spousta dvanáctiletých ukáječů, kteří tráví večery urážením ostatních na internetu. Ale ať pozuráží jakýkoliv počet lidí, stejně druhý den přijdou o svačinu a dostanou deku a hlavolam od někoho ze starších spolužáků. A začarovaný kruh začíná na novo. Blbý co?

Takže až příště uvidíte, že vám nějaký negramot v komentáři nadává s anatomickou přesností hodnou chirurga, klidně dejte report, upijte kvalitní whiskey a představte si, jak tomu zrzkovi na druhým konci drátu zítra někdo větší a silnější cpe orezlou hlavu do toaletní mísy, protože to se nejspíš asi stane. Ještě že je život tak fér.

Tvorba webových stránek zdarma Webnode