#15 Cena her vs kvalita
Nechci znít jako socka, ale když se občas kouknu do své peněženky nebo doma do prasátka na polici v kuchyni (ehm… teda vlastně do banky, kde moje prachy hlídaj roboti!), trošku mě poleje horko. Situace je ještě o něco horší teď po Vánocích a Silvestru, i když ten mě vyšel vcelku levně, protože jsem měl angínu a zjistil jsem, že s antibiotiky vás od opice dělí jen dvě piva.
Faktem ale zůstává, že hry jsou prostě drahá sranda. Teda podle toho, jaké měřítko vyberem. Jestli budu žít v USA, kde mají minimální mzdu nějakých 8 dolarů, asi bych si dokázal představit, že za den strávený v práci dám všechny prachy za hru. A to prosím mluvím o minimální mzdě. Když to srovnám se situací u nás, je to jako kdybych dva dny umýval kapičky zrecyklované coly ze zdí záchodků v mekáči, protože tam bych minimální mzdu v podobě 55 korun dostával. Ale radši tady přestanu rozpitvávat naší ekonomickou situaci, nebo mi v lepším případě nějaký samozvaný ekonom začne smrkat do spamu vysvětlení nákupního košíku, v horším mi klaun s vytetovaný písmenem M na čele rozdrtí prsty pravé nohy ztvrdlým Big Macem.
Prostě hry jsou drahý. A ještě aby ne. Když za film v kině dám dvě papírové podobenky Karla čtvrtého a dostanu dvouhodinovou zábavu, logicky za zábavu mnohokrát delší musím očekávat vyšší cenu. Co mi ale přijde nefér, je ustálená cena herních titulů. Pryč jsou doby, kdy v herních obchodech na regálech byly tituly, které za ty větší prachy stály, zatímco budgetovky stály v pyramidách uprostřed. Tyhle pyramidky hanby, jak jsem je rád nazýval, už se dneska daj vidět snad jen v supermarketech. A ani tam cena neodpovídá kvalitě.
Skvělou hru Postal 2 jsem právě z takové pyramidy kupoval za 299Kč, Painkillera za stejnou cenu a mnoho dalších takových. Proč jsem ale zmínil právě tyhle dvě? Protože jsou jediné, co si z té záplavy titulů pamatuju. Ne že bych měl tak špatnou paměť, ale kvalita těch ostatních her prostě byla úplně někde jinde a tak nestály za zapamatování.
Dneska se ale hodnota hry vůbec v ceně neodráží. Z jedné strany můžeme být rádi. Třeba kdyby se cena odvíjela podle délky herní doby, asi bych si Zaklínače nemohl dovolit pořídit. Raději se tady ani nebudu zmiňovat o nekonečných online hrách s měsíčním paušálem. Na ty dojde řada jindy (těš se, Warcrafte!). Za cenu Zaklínače 3 si ale taky můžeme koupit instantní válku na Blu-Ray, kde Amerika vždycky zvítězí a to navíc sotva po pěti hodinách. Když to srovnám právě se Zaklínačem, kde mám aktuálně nahráno 180 hodin a to jsem se ještě ani nepustil do datadisku, jedná se o 36x kratší hru! V přepočtu na prachy (uvažuju konzolově) obě hry stály 1600 korun. Zatímco u Zaklínače jsem na nějakých 9 korunách na hodinu, Modern Warfare jsem na 320.
Milovníky válečných her touhle jednoduchou matikou asi nepřesvědčím. Přece nemůžu srovnávat střílečku a RPG! Oukej, ale takhle bych mohl srovnat celou škálou žánrů a vždycky se najde patvar, který, i když má dobrou hratelnost a dokáže zabavit vaše dítko během toho, co v tichosti makáte v kumbálu na udělání jeho sourozence, nabídne jen pár hodin za úplně stejný peníz jako plnohodnotné tituly. Neříkám, aby šla výsledná cena hry dolů (i když tahat do dohromady asi deseti minut cut-scén Kevina Spaceyho muselo být pěkně mastný), ale ať se sakra autoři neskrývají za vypiplané hlášky, které stejně okopírovali z filmů osmdesátých let.
Hned bych se rozmýšlel úplně jinak, kdybych na obalu nebo u popisku hry našel, že hra má herní dobu 60 hodin, ale v podstatě se polovinu z toho budete nudit. Nebo naopak, že právě držím v ruce adrenalinem nasáklou akčňárnu, která mi ale vydrží jen po čase jedné cesty vlakem z Prahy do Brna a ještě se mi ani nestačí vybít noťas. Domluvil jsem.